Jeho hlas zněl hladivě sametově i zvučně a energicky zároveň. Slova, která ve svém poselství použil, předem pečlivě vybral tak, aby měla váhu, posloupnost, gradaci i emocionální náboj. Jako zkušený řečník, spisovatel, filozof a leader nadnárodní firmy měl takových projevů za sebou mnoho, a tak si byl vědom toho, jaké prostředky pro největší účinek použít. Znal své přednosti a profesionálové kolem něho je ještě znásobili.
Mohl si ty chvíle před kamerou vychutnávat, zvyšovat svou důležitost, jenže ať jsem se snažila sebevíc, v jeho projevu jsem nepocítila náznak pýchy.
Když jsem si všimla jeho rumělky ve tvářích, začala mě ta červená barva u člověka z „jiného světa“ zajímat. Schovávají se za ní věci, které nejsou na povrchu vidět…dávno zapomenutá tajemství, bolesti…
Začala jsem rozumět jeho cestě, ukotvení se v půdě, vztahu k zemi, dotekům půdy. Potřebě uzemnění a léčení.
Svou zelenou cestou doprovází tisíce lidí. Jdou za ním pro jeho čistotu, laskavost a skromnost, málokdy pro osobní zisk. Jeho filozofie je v dnešní době nepopulární, ale mnohým lidem dává smysl a víru v lepší budoucnost.
Získal si i mě. Ne díky hladivě sametovému mužně zvučnému hlasu ani díky jeho designově profesionálnímu stylu.
Věřím jeho rumělkovým zábleskům ve tvářích.
Ty nosí v dnešní době málokdo.
Nevíte o kom hovořím?