Kdy přijde Dora?

Vánoce se všemi vůněmi, pocity, nenaplněnými sny a přáními dětí?

Když porovnávám dnešní dobu s tou minulou, vnímám přeci jeden bonus, který rodiče získali touto komerčností. Koupit a sehnat se dá jednoduše vše. Stačí, když máte doma aktivnější dítko, které vycítí příležitost a oplývá vlastností, že nenechá nic náhodě, máte po starostech.To si totiž vše důkladně předpřipraví, sepíše, vyfotí, případně obstará…Vy jste už jen pouhými dokonavateli akce.

Ale stojí nám tato hra za ulehčení?

Vánoční prázdniny se mi zdály být dlouhé, a když se ještě posílily o uhelné prázdniny, měly jsme jako děti spoustu času si užívat hromad sněhu, bezstarostnosti a čtení.

Vánoce bez nové knížky nebyly Vánoce.

První den vánoční byl ve znamení odpočinku, filmových pohádek a četby. Na ten den jsem se těšila nejvíc a chvíle, kdy se člověk mohl tiše vytratit a ponořit do četby, byly nade vše.

Kdy přijde Dora, knížka, na kterou jsem už dávno zapomněla…

Příběh o holčičce, Doře, která se musela odloučit od své milované panenky. Ta putuje na nějakou dobu do opravny hraček. Obě duše prožívají své vnitřní utrpení a strachy. Dora úzkost, že se jí milovaná panenka nevrátí a panenka, v krámku se zapomenutými hračkami, strach z opuštění a z představy, že ji její Dora vymění za novou kamarádku.

Přestože dětský příběh končí šťastně, celkově smutná nálada této knihy ve mně zůstala.

Proč jsem si vzpomněla právě na tuto knížku?

Možná proto, že jsem zaslechla při poslední návštěvě svou osmdesátiletou maminku, jak si ve svém pokoji povídá s mou panenkou.

Myslím, že jí říkala „Doro“.

Přejít nahoru